Muškát

Muškáty, správně nazývané pelargonie, jsou bezpochyby královnami našich oken a balkonů. Snad neexistuje jiná balkonová rostlina, která by se těšila takové popularitě napříč generacemi pěstitelů. Jejich obliba není náhodná – muškáty jsou krásné, odolné, dokážou odpustit i začátečnické chyby a kvetou neuvěřitelně dlouho. V našem e-shopu Zaremo.cz nabízíme široký sortiment muškátů: od klasických vzpřímených pelargonií (ty, které často vidíte v babiččiných oknech) přes moderní velkokvěté šlechtěnce až po oblíbené převislé muškáty (Pelargonium peltatum), nazývané také tažné nebo plazivé. Nechybí kultivary s jednoduchými květy ani plnokvěté formy, výběry s panašovanými listy či vonné muškáty (jejichž listy voní po citronu, mátě či růžích). Zmíníme například sérii Sunflorix mezi převislými muškáty – v naší nabídce najdete např. Sunflorix Amethyst (s tmavě růžovo-fialovými květy) či Sunflorix Lollipop Purple Nova (atraktivní fialová). Z velkokvětých tzv. anglických muškátů u nás najdete např. odrůdu Aristo Bright Reds obrovskými červenými květy. Samozřejmostí jsou klasické červené muškáty, růžové, bílé, lososové, i dvoubarevné jako Mexikanerin (převislý muškát s červeno-bílými květy). Jednoduše, muškátová kategorie je u nás bohatá a průběžně doplňovaná novinkami i léty ověřenými odrůdami.

Druhy muškátů a jejich vlastnosti

Je dobré si ujasnit, jaký typ muškátu potřebujete:

• Vzpřímené (zonální) muškáty – mají silnější dužnaté stonky, listy jsou kulaté se zónovou kresbou (odtud název „zonale“) a květy jsou ve vzpřímených kulovitých soukvětích. Jsou velmi odolné vůči suchu a úpalu, kvetou spolehlivě celé léto. Hodí se jim i větrné stanoviště. Dorůstají cca 30–50 cm do výšky. Ideální do klasických truhlíků a květináčů.
• Převislé (tažné, pelargonie štítolisté) – mají dlouhé tenčí stonky, které visí, a menší lesklé listy připomínající břečťan (proto anglicky „ivy geranium“). Květní soukvětí směřují do stran a dolů, květy bývají o něco menší, ale velmi početné. Jsou skvělé do oken a závěsných košů. Dorůstají do délky až 80 cm a více. Jsou o něco citlivější na sucho než vzpřímené, ale stále poměrně nenáročné.
• Velkokvěté (anglické, královské) – to jsou ty muškáty, které mají ohromné květy s „vroubkovanými“ okraji, často dvoubarevné s kresbou. Bývají pěstované spíše v květináčích na terasách, dorůstají kolem 40 cm. Kvetou hlavně na jaře a začátkem léta, v horkách v létě si dávají pauzu. Jsou trochu náročnější na péči (vyžadují více stínu přes poledne, pravidelnou výživu a zimování v chladu), proto je doporučujeme spíše zkušenějším pěstitelům.
• Vonné pelargonie – okrasné spíše listem, květy mají drobné, různých barev. Listy při dotyku voní (citrus, máta, růže, borovice – podle druhu). Jsou zajímavé, ale méně pěstované jako balkonová dekorace, spíše pro vůni a bylinkářské využití.
• Exotické druhy – sem patří některé sbírkové pelargonie (např. sukulentní druhy Pelargonium cortusifolium a jiné), které však nejsou typickými balkonovými květinami, spíše sběratelskými kousky.

Většina zákazníků hledá první dva typy, případně jejich křížence – naše texty a rady se budou týkat hlavně vzpřímených a převislých muškátů, protože ty tvoří největší podíl v balkonových výsadbách.

Stanoviště a substrát pro muškáty

Muškáty milují slunce. Čím více slunečních paprsků, tím lépe budou růst a kvést. Snášejí i polostín (např. východní okno), ale v hlubokém stínu budou málo kvést a výhony se vytahují. Ideální je jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní expozice. Teplo jim nevadí – naopak, jsou to původem jihoafrické rostliny, zvyklé na horké a suché podnebí. Dobře snášejí i větrná stanoviště – pevné stonky vzpřímených muškátů se nelámou snadno a převislé s pružnými stonky se větrem nenechají zničit. Substrát potřebují muškáty výživný a propustný. Prodávají se speciální substráty na muškáty, které jsou obohacené o základní dávku živin a mají správnou strukturu. Můžete použít i univerzální květinový substrát, ale doporučuje se přimíchat trochu písku nebo perlitu (cca 10–20 %), aby se zemina při častém zalévání neslévala a kořeny měly okysličení. Truhlíky volte dostatečně hluboké – muškáty mají poměrně silné kořeny. Pro vzpřímené muškáty je vhodná hloubka substrátu alespoň 15–20 cm. Pro tažné muškáty může být i plytší, ale zase potřebují prostor do šířky. V klasickém 50 cm truhlíku můžete dát 4 sazenice převislých muškátů, nebo 3 sazenice vzpřímených. Pokud je kombinujete s jinými květinami, nechte jim dostatek místa, protože muškáty mají rády svůj prostor.

Zálivka pro muškáty

Pelargonie mají sukulentní povahu – jejich stonky a listy zadržují vodu. Proto dokážou krátkodobě zvládnout sucho. O mnoho hůře snášejí přemokření. Zaléváme je až tehdy, když povrch substrátu proschne a i v hlubší vrstvě cítíte, že zemina není přemokřená. V letních vedrech to znamená přibližně každodenní zálivku (zejména pro menší nádoby), ale pokud je chladněji či zataženo, interval se prodlouží. Zalévat je nejlepší ráno, případně večer. Snažte se vyhnout zalévání v poledne na prudkém slunci – studená voda na rozpálené kořeny může způsobit šok. Také nezalévejte přes listy během silného slunce, kapky by mohly popálit listy. Převislé muškáty mají o něco vyšší potřebu vody než vzpřímené, protože mají více listové hmoty a často menší objem půdy (když visí v plytkém truhlíku). V samozavlažovacích truhlících se muškátům daří, jen dbejte, aby vodoznak neklamal – pokud je zásobník prázdný, doplňte, pokud přijdou silné deště, přebytečnou vodu vylijte. Typickým příznakem přelití muškátů je žloutnutí listů (zejména spodních) a měkké stonky, které mohou začít hnít u půdy. V takovém případě přestaňte zalévat, nechte proschnout a případně zachraňte řízky (pokud je hniloba v kořeni). Naopak při delším suchu muškát svěsí listy a květy, ale po zalití se obvykle rychle vzpamatuje.

Jak hnojit muškáty?

Muškáty jsou poměrně náročné na živiny, pokud od nich očekáváme bohaté kvetení. V půdě mají rády i dostatek vápníku (nejsou citlivé na tvrdou vodu jako některé petúnie). Na začátku sezóny (při výsadbě) je dobré zamíchat do substrátu granulované hnojivo nebo pomalu rozpustné tablety. To dá rostlinám základ. Následně od června do konce srpna přihnojujeme zhruba každých 10–14 dní tekutým hnojivem na muškáty nebo obecně kvetoucí rostliny. Tato hnojiva bývají bohatší na fosfor a draslík pro podporu květu a pevnosti pletiv. Muškáty však potřebují i dusík (pro tvorbu listů) – pokud byste viděli, že listy jsou malé a bledé, přidejte dusík. Dnes dostupná značková hnojiva na muškáty mají vyvážený poměr NPK, takže stačí dodržovat dávkování. Někteří pěstitelé přísahají na „babské“ recepty jako zakopávání banánových slupek (zdroj draslíku) či zalévání muškátů mlékem ředěným ve vodě – na drobné přilepšení to neuškodí, ale v malých květináčích se raději spolehněte na ověřená hnojiva, abyste zajistili všechny potřebné prvky. Koncem léta hnojení omezíme, aby rostliny postupně vyčerpaly energii do posledního kvetení a připravily se na případné přezimování.

Odstraňování květů z muškátů

Muškát kvete v soukvětích – kulatých (u vzpřímených) nebo polokulatých převislých shlucích květů. Jednotlivé kvítky v rámci soukvětí po odkvětu opadnou, ale zůstává stopka a nevzhledný zelený „šiškovitý“ semeník s pár suchými kvítky. Tato odkvetlá soukvětí je vhodné pravidelně odlamovat. Chytneme stonek květu dole u listů a vylomíme ho – měl by se odlomit při prvním kolénku. Tím nejen zlepšíme vzhled (usušené květy nebudou hyzdit rostlinu), ale také ušetříme rostlině energii, kterou by dávala do semen, a nasadí raději nové květní pupeny. Při silně kvetoucích odrůdách to lze dělat jednou týdně až jednou za dva týdny, podle potřeby. Je to trochu práce při větším množství muškátů, ale výsledek stojí za to – neustálá záplava květů. Plnokvěté odrůdy opadávají celé soukvětí méně, takže tam je čištění důležité, jinak mohou začít plesnivět zbytky květů na rostlině.

Zaštipování a tvarování muškátů

Mladé sazenice muškátů (zejména vzpřímených) se doporučuje po výsadbě zaštipovat – tedy odstranit růstový vrchol – aby se lépe rozvětvily a zhoustly. To však často udělá už pěstitel (v našem zahradnictví zvykem muškáty zaštipovat během růstu, aby k vám přišly pěkně rozvětvené). Pokud byste měli rostlinu, která vytváří jen jeden dlouhý výhon, klidně ho seřízněte, začne obrůstat do stran. Převislé muškáty většinou zaštipování nevyžadují, ty se větví ochotně samy. Během sezóny, pokud některý výhon velmi vyčnívá nebo je holý, můžete ho kdykoliv odstranit nebo zkrátit – pelargonie to dobře snášejí. Velkokvěté anglické muškáty se často po odkvětu (v létě) mohou hlouběji seříznout, aby na podzim ještě jednou vykvetly, ale to už je specializovaná péče.

Přezimování muškátů

Jedním z důvodů popularity pelargonií je možnost je přezimovat a pěstovat více let. Mnohé babičky mají muškát, který žije i 10 let. Pokud chcete své muškáty zazimovat, před prvními mrazy je přeneste do chladné vnitřní místnosti.Ideální je sklep s oknem, chodba, garáž s oknem – teplota kolem 5–10 °C, světla alespoň trochu. Před zimou je dobré rostliny zastřihnout asi na polovinu, odstranit všechny květy a poupata (ty by opadly tak jako tak) a mírně omezit zálivku. Během zimy udržujeme muškáty téměř suché – stačí zalít jednou za 2–3 týdny malé množství, aby kořen zcela nevyschl a neodumřel. Listy mohou částečně zežloutnout a opadat, to nevadí. Na přelomu února a března přezimované muškáty seřízneme poměrně drasticky – necháme jen kostru s pár pupeny. Přesadíme je do čerstvého substrátu, dáme na světlejší místo a začneme více zalévat. Brzy vyraší nové výhony. Poté je znovu aklimatizujeme venku po mrazech. Přezimování vyžaduje trochu prostoru a práce, ale ušetří náklady na nákup nových sazenic a často takto udržíte cenné odrůdy.

Alternativou je zazimovat muškáty ve formě řízků – na podzim nařezat řízky 8–10 cm, zapíchnout do substrátu, nechat zakořenit a ty malé rostlinky přezimovat na okně v bytě (kde je tepleji a světlo). Na jaře máte mladé sazenice. Pro začátečníky však doporučujeme první způsob – s celými rostlinami, je spolehlivější.

Škůdci a choroby

Muškáty jsou poměrně zdravé rostliny. Občas se na nich v létě usadí mšice (zejména na mladých vrcholcích) – odstraníme je ručně nebo postřikem. Mohou je také napadnout molice (bílé mušky) – to je spíše problém ve skleníkovém prostředí, venku méně. Pokud ano, žluté lepové destičky a insekticid pomohou.

Z chorob je známá tzv. černá noha – hniloba stonku u báze, způsobená houbou (Pythium nebo Rhizoctonia). To je většinou důsledek přelití nebo kontaminovaného substrátu. Projevuje se náhlým vadnutím a černáním stonku od kořene – takovou rostlinu už nezachráníte, raději ji odstraňte, aby nenakazila jiné, a půdu v okolí dezinfikujte. Prevencí je nepřelévat a nepoužívat starou zeminu.

Další chorobou může být rez muškátová – na spodní straně listů hnědé výtrusové kupky a na vrchu žluté skvrny. Nejčastěji trápí převislé muškáty. Pomůže postřik fungicidem (např. proti rzi). Při běžném pěstování na vzdušném místě však rez většinou nehrozí, bývá to problém přehoustlých nevětraných prostor. Muškáty jsou jinak poměrně rezistentní, možná i proto se tak rozšířily.

Využití muškátů

Klasické muškáty najdeme nejčastěji v okenních truhlících – je to historicky nejrozšířenější způsob zdobení oken ve střední Evropě, známý z alpských vesniček či jižních moravských domků. Červené převislé muškáty v dřevěných truhlících na chalupě dokreslují idylický obraz léta. Jejich výhodou je, že snesou i občasné zanedbání, takže pro víkendové chalupáře ideální (přes týden vydrží, o víkendu zalít).

Kromě tradičního vzhledu však muškáty umožňují i moderní aranžmá – existuje tolik barev a forem, že je můžete kombinovat mezi sebou. Například do truhlíku dát bílý, růžový a fialový muškát vedle sebe a vytvoří se tak pěkný tříbarevný mix. Nebo střídat jednoduché a plnokvěté, či panašované listy s normálními. Vyzkoušet můžete i kombinaci vzpřímených a převislých v jedné nádobě: doprostřed vzpřímené (které trčí nahoru) a po stranách převislé (které visí dolů).

Muškáty se také dají kombinovat s jinými balkonovkami – i když pravdou je, často nejlépe vypadají samostatně. Pokud přece, tak jim sluší společníci, kteří nevyžadují mnoho vody: např. levandule ve stejném květináči (zajímavé duo modrofialové s červenou) nebo apténie (řecký muškát) či portulaka – ty mají podobné nároky a doplní je květy. V záhonech se muškáty využívají méně (spíše jako letničky do velkých květináčů), ale dají se vysadit i do volné půdy na léto – uplatní se hlavně vzpřímený typ, který vytvoří pěkný keř v přední části záhonu. Například obruba chodníku z červených muškátů je velmi pěkná a vydrží až do mrazů.

Výhody pěstování muškátů

Muškáty jsou skutečně vděčné rostliny. Snášejí horka, nevadí jim sucho, netrápí je průvan. Kvetou i tam, kde by jemnější letničky dávno vadly. Jsou tedy ideální na jižní okna, městské balkony vystavené větru, nebo pro ty, kteří nemají čas se o květiny „piplat“ každý den. Stačí jim dát vodu, hnojivo a občas je očistit – jinak toho mnoho nevyžadují.

Jejich další výhodou je možnost je uchovat přes zimu – investice do kvalitních odrůd se tak zhodnotí na více sezón. Muškáty také obohacují vaše okolí: přitahují včely a motýly a voňavé odrůdy potěší aromaterapií. Říká se dokonce, že muškáty na oknech pomáhají odradit komáry (zejména ty citronově vonící druhy).

Pro začátečníka snad neexistuje lepší balkonová rostlina – odpustí mnoho chyb, ale zároveň ukáže plnou krásu, když se o ni staráte správně. Pro pokročilého jsou muškáty zase srdcovkou, se kterou lze experimentovat (šlechtění, výsev semen hybridů, sbírání různých druhů).

V našem zahradnictví Zaremo.cz se muškátům věnujeme dlouhodobě – jako slovenský pěstitel víme, které odrůdy se osvědčily v našich podmínkách. Rádi vám s výběrem poradíme a nabídneme jen ty nejkvalitnější sazenice, aby vaše muškáty dělaly radost po celou sezónu.